Občas si říkám, proč já nedělám dorty v Americe. To bych měla tu práci o kousek jednodušší.
Udělat si jen tělíčko z dortu. Ruce, nohy a hlavu bych si vyrobila z burizonů, nic by se mi neroztékalo, neměklo.
Ne, že by tu hmota nebyla k sehnání. Je. A věřte mi, je i chutná! Rozhodně není nechutná. A to nejsem zrovna fanoušek těhle nafouknutých věcí, ani v tyčinkách na cestu. Ale nedokážu si představit, kam až byste mě poslali, kdybych Vám takovou dobrotu naservírovala. Pozor, pokud si to ale budete výslovně přát, to je jiná!
No a přesně tu větu, "proč já ty dorty nedělám v Americe" jsem si říkala a ne jen jednou, vcelku nedávno. Moc by se mi hodilo, abych už další váhu na dort nedávala, ale to by bohužel musela být Marilyn bezhlavým rytířem. A stejně tak, jako to mám špatně s tím křivým pohledem na svět, mám to špatně i s lidskými proporcemi. Takže hlava je vždycky větší než je záhodno.
Pokud jste si mysleli, že to je vždy v první řadě záměr, tak ano! Ovšem nejdřív byla ta obří hlava, pak až jsem začala říkat tu druhou pravdu, že je to záměr. Karikatura :)
Pokud jste si mysleli, že to je vždy v první řadě záměr, tak ano! Ovšem nejdřív byla ta obří hlava, pak až jsem začala říkat tu druhou pravdu, že je to záměr. Karikatura :)
Podívejte se na nepříliš dokonalé ústřižky fotodokumentace, jak vznikal dort Někdo to rád horké, pro dvacetileté výročí firmy Gordic. ♡
...........................................................................
...........................................................................
